Prosinec 2008

DVD 1: Interview nad mraky

31. prosince 2008 v 0:18 | Chris |  Překlad DVD Caught On Camera
Bill: To je moje oblíbená epizoda!
Georg: Interview nad mraky?

Kameraman: Překrásné ráno! Kam letíte?
Georg: Právě teď do L.A.!
Kameraman: Jednu hodinu na cestě a je to nuda…
Tom: Nenudil bych se, když by Bill, ten idiot, nepřerušil můj spánek.

Tom: Vždycky se cítím tak špatně, když vstávám. Nevím, je to jako bych měl 60 let a byl smrtelně nemocný.

Tom: Víte, že tihle dost tlustí lidé, které ve Státech vidíte v televizi, musí být svobodně odříznuti od jejich postele, protože tam jenom seděli?
Bill: Taky bych byl..
Tom: Když bych nenastavil alarm, dostali by doktora na nějaké místo, aby mě odřízli od postele.

Kameraman: Kluci byli jste včera někde venku?
Bill: Jo, šli jsme se podívat na muzikál "Hairspray"… a musím říct, že to bylo opravdu cool, skutečně dobří tanečníci… Jsem naprosto ohromený tím, co se dělo na tak malém podiu a jak rychle se měnily scény. Bylo to delší než 2,5 hodiny a ani na vteřinu jsem se nenudil. Tom dokonce brečel. Byla tam jedna opravdu smutná scéna!
Tom: CO?

Kameraman: Tom je navenek tvrdý a uvnitř měkký. Bille, nechtěl bys dát toto označení taky na tvého bráchu?
Bill: Rozhodně, Tom přestane být cool, jakmile začnete mluvit o smrti.
Tom: …jo, ale "Hairspray" o tom vůbec nebyl. Bylo to jen o škádlení vlasů.
(Bill se směje)
Bill: Vážně, když jsme Tom a já sledovali film o umíráni, byl velmi citlivý. Po sledování "Joe Black" … Nemohl jsem ho dostat ven ze záchodu (směje se)
Tom: Podívejte se na něho, směje se sám sobě, protože to je taková blbost! Podívejte se na Billa - on to nemůže vyprávět lidem ve vážnosti, aby mu věřili.
Při sledování filmů sotva brečím!

Kameraman: Co ty, Bille?
Bill: …Já!
Tom: Celou dobu!

Kameraman: Tvůj nejsmutnější film?

Tom: "Seznamte se, Joe Black"..Nejvíc brečel u "Sexu ve městě".
Bill: Ty jsi taky brečel.
Tom: Já?
Bill: Ty jsi brečel u "Seznamte se, Joe Black".
Tom: Já jsem u filmu nikdy nebrečel.
Bill: Tekly ti slzy.
Tom: Jenom jednou, když mi bylo šest a to bylo u "Lvího krále".

Bill: Myslím, že "Seznamte se, Joe Black" bylo opravu smutné. "Město andělů"…

Bill: Bože, "Město andělů"
Tom: Jsi šílený, bylo to už v televizi?

Kameraman: A nejzábavnější film?
Bill: Nenávidím vtipné filmy.

Tom: "Hot Shots".

Bill: Gustav a Georg mi řekli, ať se podívám na "Hot Shots", že je to nejzábavnější film.
… Bylo to totálně směšné.

Bill: Směšné!

Tom: Nejsměšnější věc je "Scrubs".
Bill: Jo, miluju "Scrubs". Opravu miluju "Scrubs". Nic neděláme, ale vždycky se díváme na TV shows.

Kameraman: To bylo 10 zajímavých minut letu do…
Tom: L.A. … Tak rád bych navštívil Playboy Mansion!
Bill: Chci navštívit jeskyni…
Tom: Nevím, o které mluvíš … Chci tam jet kvůli jeskyni Kendry.
Kameraman: Tam je spíše tma..

Bill: To sis opravdu užil! V podstatě jsi nespolečenský.
Tom: Jsem cool.
Bill: A nespolečenský.

Bill: Georg vždycky vypadá krásně. Probudí se do krásy.
Tom: Jednou v tourbuse se opravdu naštval,
protože ho natáčeli, když vstal.

Georg: Ty ses taky naštval.
Bill: To pasuje i ke mně. Ale u mě je problém takový, že to může být jako překvapení. Na DVD jsou scény, kdy jsou nenalíčený a vypadám hrozně, ale nemám s tím žádný problém, ale Georg…
Georg: Ty býváš v koupelně hodinu..

Bill: Problém je, že Georg vypadá ráno nafouknutě jako medúza. Nafouknutá medúza.
Bill: Nevím, v čem je jeho problém, vypadá skvěle. Nemám tušení… Je to hezký kluk (směje se).

Bill a Tom hází po Georgovy bonbóny.
Bill: Tady vypadáš tak rozzuřeně (směje se).

Bill: Hodili jsme čokoládu na jeho tričko a ta se roztekla (Tom se směje).

Tom: To byl Gustav.

Bill: To byla moje oblíbená epizoda…. I když nebylo to tak napínavé jako epizoda horolezectví. Ale bylo to dobré.



Bill a Tom o novém CD

29. prosince 2008 v 21:37 | Chris |  NEWS
No, začínám se obávat toho, kdo nakonec budu s nimi spolupracovat, nebo vlastně proč... vždyť mi to vyhovuje tak, jak to je. Pochopila bych třeba nějakého skladatele, ale zpěváka, nebo kapelu? No budu se "těšit" co z toho bude.... ale třeba jim křivdím a bude to super spolupráce a budu nadšená!!!!!!!!!!!

..................

Jak zvládáte koncentraci na nové album?

Bill: Prvně je to těžké.
Jednou když se začne, tak je to v pohodě, ale prvně je těžké vyčistit hlavu a koncentrovat se. Je důležité si vzít přestávku a odpočívat. Dělat něco úplně jiného, odložit kytaru a pár týdnů nezpívat. Potom se všichni sejdeme a trávíme mezi sebou hodně času, celé dlouhé noci píšeme songy, zpíváme. Je to všechno hodně běžné, trávíme spolu čas, objednáme pizzu.

Tom: Je to také velmi rozdílné, když máte jiné lokace, že se vždycky nesetkáváte ve stejném studiu na tom samém místě, psaní nebo produkování songů, třídíme to. Vždycky máme několik studií, kde nahráváme. Dokonce doma máme improvizovaný druh studia, takže můžeme nahrávat věci a uložit určité nápady na songy. Je důležité mít různé lokality.

Bill: Protože dostáváte nápady na různých místech. Někdy jsme v noci doma a mám nápad, takže jdeme a nahrajeme to. Je to dost užitečné. Není to tak že: "Dneska jsme napsali jeden song." Někdy se sejdeme, nenapíšeme nic a jdeme zpátky domů. Všechno, co jsme udělali je, že jsme snědli pizzu.

Jaké jsou vaše nápady na nové album?

Bill: Třetí album bude opravdová změna. Vážíme si jeho významu. Chceme prozkoumat nové způsoby a zkusit nové věci. A také chceme pracovat s jinými interprety. Některé nápady už jsou venku. Zahrnují lidi, které byste od nás nikdy neočekávali, že budeme uvažovat o spolupráci s nimi. Ale to je přesně to, co v tuhle dobu potřebujeme. Chceme měnit, zkusit nové věci. A všechny možnosti jsou nám otevřeny. Tohle je tak skvělá věc na tom, být úspěšní. Máte tolik možností, všechno je vám k dispozici, můžete mluvit s různými interprety a využíváte každou možnost.

Tom: Pro nové album je velmi důležité zlomit všechny mentální hranice. Nikdo z nás si nemyslí: "Tenhle song musí znít jako toto!" V opačném případě jsou songy, které jsme několikrát zmixovali. Jeden zní jako pop a druhý jako úplný opak.

Bill: Nejprve každý byl jako: "Jsme rocková kapela!" Jistě, děláme vlastní hudbu, ale nechceme držet klišé.

zdroj: DVD Caught On Camera
Co si o tom myslíte????? O spolupráci s ostatními hudebníky!!!!!!!!!!!!!!!!

Pia Butzin vede oficiální fanklub TH

28. prosince 2008 v 11:46 | Chris |  NEWS



Pia Butzin z Detmerode má přímý drát ke hvězdám. Kvůli tomuto místu jí závidí stovky tisíc dívek z celého světa: Pia Butzin je předsedkyní oficiálních Tokio Hotel - fanklubů. 21letá zná čtyři muzikanty osobně, zažila naživo hodně koncertů a směla slavit s velkými hvězdami na předávání cen Echo v Berlíně. Fanklub má kolem 600.000 členů z celého světa. Denně čte poštu od fanoušků s přáním o autogram nebo fotku. "Je to časově náročné, ale pokouším se každému splnit přání." K tomu patří také doručení vyrobených karet, namalovaných triček a plyšových srdcí pro mladé muzikanty. Pia zná Tokio Hotel od strmé kariéry. "Přes kamaráda z Magdeburku, který stejně jako já, je totálním fanouškem "Ärzte", prozrazuje. Před třemi roky, když Bill, Tom, Georg a Gustav prorazili, vpadl ji fanklub do života - s podporou od Tokio Hotel. Přes všechnu blízkost k hvězdám Pia říká: "Důležité je, aby soukromá sféra kluků zůstala chráněna. Protože jsou to vlastně docela normální mladí lidé, kteří chtějí mít klidné soukromí." Fanklub je na internetu k dosažení na www.tokiohotel-fanclub.de


*****************

Já ji nezávidím, protože když jí vidím, tak jsem ráda, že jsem ráda s tím co mám:))) I když vidět se s Billem a Tomem je lákavé, ale co naděláme, každá to prostě dělat nemůžeme:))))

DVD 1: MTV Europe Music Awards 2007

26. prosince 2008 v 8:00 | Chris |  Překlad DVD Caught On Camera
Bill: To bylo před hotelem, že?
Tom: Tyhle brýle byly pěkné. Ztratil jsem je. Štve mě to.

Tom: Jsme nominování v kategorii Inter Act a Best Band. Už se těšíme na večer, nemáme žádné šance na výhru, ale těšíme se na večer. Ráno jsme brzo vstávali…bude to sranda!

Bill: Ty jsi byl zase protivný.
Tom: Já?
Bill: Byl jsi jako: "Ne, my to nikdy nevyhrajeme"
Tom: Jak to myslíš? Hráli jsme…
Bill: Jo, ale ty jsi byl
Georg: Ty jsi vždycky protivný…
Bill: Tom je vždycky protivný, když ví, že nemáme šanci. Pokud se něco děje a my nemáme šanci je protivný a zlehčuje věci: "Jistě, jdeme na vystoupení…" Pak má vždycky takový zvláštní hlas jako: "Sakra kluci, štve mě to…"
Tom: Sakra kluci…

Bill: Voda padá během zkoušky….podívej!
Georg: První zkouška šla hladce, ale generálka byla nanic.
Tom: Jsme členové přátelské kapely. Ne všechny kapely dělají zkoušky. Nedělali jsme je pro nás, ale pro tým lidí.

Gustav: Nemám velké břicho, jenom velký zadek. A namakaná záda.
Tom: Byl jsi předtím štíhlejší.
Bill: Ale byl jsi trochu tlustší.
Gustav: Tlustý ne. Jsem silnější postavy… vážím 90 kilo.
Tom: To je příliš moc.
Bill: 90 kilo?
Gustav: 91, když jsme přijel ze Států.
Bill: Cože? 90 kg? Gustave, s tvojí výškou je to příliš hodně!
Gustav přikyvuje…

Georg: Také bych přál cenu Fall Out Boy..i když nebyli nominováni ve stejné kategorii jako my.
Tom: Ale vážně, nikdo by neměl vyhrát tu cenu. Všichni ostatní nominováni už vyhráli tolik cen…a pro nás by tahle cena tolik znamenala. Jsme nominováni poprvé a myslím, že my si zasloužíme vyhrát.

Vyhlašování kategorie
Bill: Byl jsem tak nervózní…
… vždycky se tak třesu

Tom: Moje srdce bušilo…
Gustav: Moment předtím, než říkali jméno…
Tom: A vítěz je…! …kamera nás zabírala..

Bill: Je to skvělé, když se kamera obrací na tebe s tímto oceněním. Ale někdy natáčeli toho, kdo prohraje…
Georg: Jako u "Beste Band"
Tom: Jo, kde jsme byli druzí.
Tom: Viděli jsme kameru, jak nás natáčí a jásání téměř začalo, ale uvědomili jsme si: "Oh, teďka chtějí ukázat, kdo prohraje!"

Georg: Ještě se z toho nemůžu vzpamatovat. Je to tak neuvěřitelné. Všechno kvůli tomu, že naši fanoušci nepřestali pro nás hlasovat. Tak skvělé.
Tom:. To je taaak skvělé. Obvykle můžeme vidět předávání této ceny, když si jde pro ní Madonna…
Bill: Nemohl jsem mluvit. Když jsem tam vešel, nemohl jsem ze sebe vydat ani hlásku. Gramaticky bylo všechno špatně. Udělal jsem velké chyby, ale …

Bill: To je pravda. Dělal jsem chyby, gramaticky to nebylo všechno dobře.

V pozadí hraje On The Edge
Bill: Tenhle song jsme nehráli moc často.

Bill: Nemůžeme to pochopit. Je to divné, držet tuhle věc.

Gustav: Kdo je ten chlápek?
Tom: Nepřišel s námi, ne?
Gustav: Správně…
Bill: Co je to za chlapa?
Všichni se smějí
Georg: On byl s námi?

Bill: Žádná jiná kapela nemá tak oddané fanoušky jako my! Porazit kapely jako Depeche Mode a všechny ostatní je prostě neuvěřitelné. Naši fanoušci to udělali možným…Jsme jim tak vděční!

Bill: Oh, byl jsme tak nervózní. Podívej!
Geog: Ale vypadá to úžasně!
Bill: Skvělý záběr!
Tom: Žádná kapela neměla takové vystoupení… a čí to byl nápad? Můj.
Bill: Ale já znova vypadám úžasně. Mokrým vám to moc neslušelo, ale mě ano. … Ale byla mi zima.
Tom: Kvůli té vodě byly struny kluzké, což bylo těžké hrát.
Bill: Teď! Skvělý záběr! …. Oh úžasné, skvělé!

Bill: Lidi, byla mi taková zima….potom jsme šli na aftershow party.

Tom: Jsem velmi spokojený, bylo to velmi dobré…ale je mi zima.
Gustav: Skvělé. Nemůžu to popsat. Neuvěřitelné…a všechno tohle díky vám, díky vám!

Tom: Měl jsme nápad s tím deštěm…. Jistě! Samozřejmě byl můj nápad!
Bill: Cože?...Já jsem měl tenhle nápad už dlouhou dobu. Já jsem to vymyslel první…
Tom: Jsi blázen?
Bill: Já jsem byl první, Tome!
Tom: Já jsem řekl, co tak udělat déšť na EMA's. Vy jste všichni říkali, že to neklapne. Takže jsme zvedl telefon..
Bill: Ok, ty jsi mi asistoval, aby se to stalo, ale ten nápad…
Tom: …byl můj!
Bill: Ne, můj! .. Mít déšť na podiu byl původně můj nápad. To je pravda.
Tom: To sis myslel pouze po videu Marca Terenziho.


Vánoční dáreček č. 2 - TOM

25. prosince 2008 v 8:00 | Chris |  PHOTOS
A dneska, stejně krásný a stejně úžasný jako bráška... Tomíšek!!!

Tady je přímo dokonalý.... super!!!!!!!!!!!!

Vánoční dáreček č. 1 - BILL

24. prosince 2008 v 8:00 | Chris |  PHOTOS
Jako první dáreček vám tady dám pořád krásného a dokonalého Billa, krása, že:)))

Ten jeho úsměv, dokonalost:)))

DVD 1: Tel Aviv, Paříž, Cannes, Essen

23. prosince 2008 v 22:09 | Chris |  Překlad DVD Caught On Camera


Izrael

Bill: Byli jsme opravdu potěšeni. Bylo úžasné vědět, že máme v Izraeli fanoušky. Nikdy jsme s tím nepočítali.

Paříž

Bill: Vítejte v Paříži, dámy a pánové.

Tom: To bylo uspořádané, ne?
Tom: Nebyl to tvůj nápad…řekni něco anglicky!
Bill: Pro nás je angličtina…
Tom: Vůbec není dobrá.
Bill: Stále na ni pracujeme. V angličtině jsme nemohli přenést kdo jsme a co chceme.
Tom: Co myslíš tím, že jsme nemohli? My stále nemůžeme.

Bill: Mezi sebou navzájem mluvíme anglicky.
Georg: Yeah, soukromě vždycky.


Cannes

Bill: Oh, to jsem byl vykrmený, podívejte!
Georg: To bylo kvůli těm 7 párkům za den?

Bill: Vyhráli jsme NRJ Award! A já si to teď vezmu domů.

Bill: To byla doba, kdy jsme měl tyhle hrozné chutě. Nevím proč. Snědl jsem čtyři nebo pět párků za den.
Georg: Jako jedno jídlo. Jeden za druhým.
Bill: Jo přesně. Prostě jsem měl furt hlad. Nevím proč. Trochu to trvalo. Všechno se to ukázalo na mé tváři (směje se).
Tom: A v tu dobu management změnil dávkování našich prášků.

Essen

Juta: Dneska je poslední den Evropského turné a my jsme připravili všechny věci, které kluci rádi jedí jako karbanátky.

Bill: Oh, taká dobrota, podívej! Vaří všechno, co máme rádi.

Bill: Yeah, karbenátky!

Tom: Nesnáším tyhle karbenátky.
Bill: Já ale taky...

Bill: Jenom pro mě, moje oblíbené jídlo!

Tom: Co udělali mě?
Georg: Tiramisu
Georg: Řízek s brambory.


Nějak to nemůžu přežít:)

23. prosince 2008 v 21:52 | Chris |  KONTAKT Jinny & Lída
Nějak nemůžu přežít, že se tady nic neděje, chtěla jsem na to kašlat a fakt vydržet nejméně do Nového roku, ale aspoň před vánoci tady prostě něco musím dát!!!!!!!!!!!

Hlavně bych vám chtěla popřát přenádherné Vánoce, hodně dárečků pod stromečkem, ale nejvíce štěstíčko a lásku, vánoční pohodu a plno úsměvů:))))

Vaše Chris

P.S. Nevím jak to se mnou bude... po Novém roce, protože toho mám hodně a nestihám pořádně ani vlastní blog, ale budu se snažit... :)))

obrázek: by Monica

Jen si ho přidrž!

5. prosince 2008 v 8:00 | Jinny |  PHOTOS
Jako tohle mě už totálně dostává..............

jak si Bill Toma diriguje a přidržuje .... mamííííííííííííííííí

Apropos panstvo, zdá se mi to, nebo je Bill přistřižený? Začíná se to nápadně podobat dobám, kdy to nenosil tolik natupírované a které jsem stran jeho lví hlavičky milovala ze všeho nejvíce. Tenhle účes naprosto schvaluju!!!!
Je to maximálně přirozený a maximálně sexy. Tedy, alespoň pro mě.




.

. Tak tomuto se říká: Kaulitzovic mezinoží......... :o)

.
Malý detail..................
Víte čí je ta špinavá bota? A víte proč jí má špinavou?
To asi proto, že Toma na rukou nosí, tudíž Tomíso má pak kráně čisťučké boty, to je lásky to je lásky, to by si jeden šel z toho až vyčistit boty.... :o)))).

.

.
A malá libůstka na závěr, k tomu není potřeba komentáře, já tam vidím jasné: ....MILUJU TĚ!.....
.
Zatím zdarec, mějte se bando.
Páčko
Jinny

FOTKY A POPIS FAN PARTY BY NICKY...

3. prosince 2008 v 23:36 | Jinny |  NEWS
Zdárek lidičky,

sorry, sorry, vím, že jsem slíbila fotečky již na včera, ale moje drahá druhá polovička mi okupovala počítač, páč sledovala Vetřelce, ale to sem teď nepatří. Takže pojďte se
vyladit fan párty a na Billiho ;o)...

TAKŽE TADY MÁTE PODROBNÝ POPIS TOHO CO HOLKY, KTERÉ MĚLY TU MOŽNOST TAM JET, ZAŽILY:
Veru napsala jsi to moc hezky. Četla jsem to jedním dechem a jak jsem psala, nakonec v paměti zůstanou úžasné zážitky ze setkání a ne např. z čekání atd...takže to byla jisto jistě pozitivní akce! Na další se těším už spolu, snad bude blíž......


...Takže......

Ale postupně, takže tedy :-D :

Po všech těch komplikacích s cestou, které Jinny zmiňovala, a po mém nezvratném rozhodnutí se na celé Tokio Hotel s nesmírnou úlevou vykašlat, se naskytla možnost jet autem. Můj "spolehlivý" kamarád se však neozval, jak slíbil, ale úplně nenadále se objevila ještě další šance. Oslovila mě jedna moc milá slečna - Hanka, že by nás tam byl ochotem odvézt její tatínek. Rozhodla jsem se rezignovaně kývnout ve snaze naplánovat něco spontánně a tím přelstít všechny komplikace, které by už snad neměly čas se vyskytnout. Samozřejmě mě mrzelo, že jsme nemohly jet spolu s Jinny v původním složení, ale pět tisíc za vlak, to prostě nešlo. Na druhou stranu jsem teď ale ráda - jsem ráda, že jsem se pubertálně nerozhodla ty peníze takto investovat, a jsem ráda i za Jinny, že je tedy takhle neutratila, protože osm tisíc by za to, co jsme tam zažili, skutečně nestálo.

Když bych to celé měla vzít od začátku (což není úplně má specialita, takže možná budu trošku skákat), byla jsem nucena vstávat již v pět hodin ráno, což je pro člověka, který v tuto dobu často chodí spát, poměrně prekérní. Ovšem vzhledem k faktu, že jsem se i moc těšila a nemohla tedy ani usnout, byl problém vstávání poměrně vyřešen. Ráno, po nutném (ač bezvýsledném) hodinovém líčení, které kruhy pod očima stejně nespravilo, a vydatném pitvoření se před zrcadlem, které málem prasklo, jsem se v neděli před šestou ranní, vydala před obchodní centrum Bílá labuť, kde jsem měla na půl šestou domluvený sraz. Kupodivu jsme dorazila včas a nedlouho po mě i Hanka s pány řidiči (které musím moc pochválit), tedy se svým tatínkem a dědečkem. Uklidňovala jsem se tím, že oni jeli až ze Znojma a tudíž na tom byli se svtáváním ještě hůře než já x).

Cesta ubíhala rychle, dokonce tak rychle, že jsem ani pořádně nezaregistrovala, že jsme již v Německu. Ano, ano, v Billově rodné zemi... juchůů xD (tyto pubertální výjevy jsou způsobeny dvoudenní nespavostí, obyčejně jsem sečtělá a rozumná studentka vysoké školy, která se snaží svému národu nedělat moc velkou ostudu, vážně). Pocitem štěstí z faktu, že jsem těm našim čtyřem zlatům každou minutou blíže, jsem se však opájela jen chvíli. Přesněji do té body než se tento pocit mnohokrát zdvojnásobil xD. Totiž vzhledem k faktu, že jsme měli skvělý čas a reálně hrozilo, že se v Hamburgu objevíme dříve než by bylo vhodné, navrhl Hančin tatínek zajet se podívat na gymnázium, na nejž Bill s Tomem chodili a také přímo do Loitsche. Zajížďka to byla jen 30 km a navíc velmi příjemné spestření pro stvoření, které (na rozdíl od většiny osazenstva ve vozidle) toto tokiohotelské poutní místo ještě nenavštívilo. Kdo viděl ví, kdo ne, nechť se zajede podívat... Člověk by neřekl, co s ním může udělat jedna budova neměcké školy, natož nesmyslně pomalovaná zastávka u Bahnhofstrasse čp. 19 xD. Najednou vidět tu počmáranou dřevěnou krabici, tu cedulku Kaulitz - Trümper, ty popsané patníky a všechny možné tabule okolo, když to všechno znáte tři roky jen z fotek, je něco neuvěřitelného xD. Ale tohoto zážitku se povídání týkat nemá, ačkoli možná ve mně tahle sentimentálně - pubertální návštěva německého zapadákova vyvolala víc kladných pocitů než celá slavná Fan Party...

Do Hamburgu jsme se dostali kolem půl třetí odpoledne. Po nutné úpravě na záchodcích tamější benzínové stanice jsme stále ještě plny očekávání zamířily směr Hühnerposten. Podle hloučků postávajících kopií Billů a Tomů nebylo toto místo vůbec těžké najít. Naneštěstí však ihned po našem příjezdu začalo pršet, takže jsme byly nuceny uchýlit se pod jediný přítomný slunečník (asi špatný výraz, když nyní sloužil jako velký deštník, ale slunečník to byl). Pod ním bylo přítomno i několik, ne příliš mile se tvářících pánů, jež jsme odhadly na bodyguardy. Toto místo se později ukázalo i jako velmi strategické, jelikož se právě tudy pouštělo "dovnitř". Slovo dovnitř je v uvozovkách z důvodu toho, že se pouštělo pouze k dalšímu záchytnému (totálně nesmyslému) bodu venku, kde se opět muselo čekat.

Z pánů bodyguardů jsme vymámily, že se "dovnitř" začne pouštět v 16:15, takže se přirozeně začalo až těsně před třičtvrtě na pět. Poté, co jsme prošly kontrolou dokladů, zamířily jsme ohraničeným prostorem k druhému ze slunečníků, kde jsme čekaly asi jen tak, abychom se moc nenudily a pěkně vymrzly. Cca po deseti minutách, za které se stále moc lidí u prvního slunečníku nepodařilo odbavit, nás konečně pustili skutečně dovnitř, kde proběhlo odškrtnutí našeho jména a nalepení růžové pásky na ruku. Zbytek lidí zůstal stále venku, dovnitř nás šlo cca 8 (a tak bych tipla, že to i pokračovalo), čímž se vysvětluje, proč se celá party "poněkud" pozdržela. Po nalepení pásky jsme sešli dolů, kde jsme opět asi půl hodiny čekali, tentokrát na otevření šatny. Díky tomu, že jsme byly s Hankou vepředu a tři (mimochodem velmi sympatické) Portugalky, co byly ještě před námi měly nějaké problémy s bundami, jsme se u posledního z mnoha čekacích bodů dostaly na čestné první místo. Tady se čekalo než nás vpustí do jakéhosi baru, který vypadal, že už by konečně mohl sloužit k něčemu smysluplnému, na rozdíl od minulých prostor.

Toto neustálé čekání, které trvalo již asi hodinu, nám tady, na rozdíl od minulých míst, zpříjemňovalo nové dvd, promítané v tom baru, a dva rádoby vtipní bodyguardi, pokoušející se o nevázanou konverzaci. Když bylo uznáno, že se prostor naplnil dostatečným množstvím lidí, byli jsme vpuštěni do baru, po jehož pravé straně byly velice podezřelé dveře, které vypadaly, že za sebou budou skrývat něco velice příjemného x). Bohužel už se u nich tísnilo několik protekčních němců, takže nám naše výsostné místo bylo na dvě věci.

Nicméně jsme nebyly tak daleko, aby nám procházení bodyguardů těmito dveřmi neodhalilo pohled na šibalsky se usmívajícího a za stolem sedícího Toma a Georga, což naznačovalo, že nyní asi přijde na řadu autogramiáda. Skutečně přišla, ale bohužel to byl asi jediný hezký bod celého večera. Když nepočítám pár sekund po otevření dveří, kdy se všichni přítomní málem umačkali, naskytl se nám pohled na čtyři krásné bytosti, jimž vévodila dokonalá postavička s polo - uhlazenými vlásky, roztomilým úsměvem a naprosto ehm... neuvěřitelným třičkem, zatím schovaným pod polorozepnutou bundou xD. Ostatní členy si netroufám nijak blíže popisovat, jelikož bych si kvůli zájmu o tu jednu osůbku musela asi trošku vymýšlet. Těch pár vteřin, které při autogramiádě patřily každému z nás jsem se snažila filmovat, ale vzhledem k té rychlosti, s níž to probíhalo, a snaze vymámit ze sebe alespoň pozdrav klukům od Jinny, která bohužel nejela a které jsem to slíbila, se video nepovedlo tak, jak bylo plánováno. Bill se sice sladce směje, což však hádám nebude mou maličkostí, ale tím, že se mi němčina s angličtinou poněkud spletly dohromady. Georg je to samé v bledě modrém, Tomína jsem moc nechytla, ale koukala jsem na něj, což je polehčující okolnost, a Gusta, no ten se moc neprojevoval (tradice). Ještě k tomu videu, prosím ignorovat můj hlas, který ale sakra takhle ve skutečnosti vůbec nezní, pak ignorovat to, že mě dvakrát upozorňovali, že tam je schod a já stejně zakopla a i mojí trapně zpožděnou reakci na Billovo "Hi". A pro Jinny - Bill už tam pak není vidět, ale na tu otázku se pak usmál a kýval x)

Po tomto aktu jsme byly puštěny do místnosti, do níž se celý další večer soustředilo hlavní dění. Nebýt tam však nejrůznějších světýlek a všudypřítomných TH znaků, připomínala mi prostory nějakého béčkového klubu. Aspoň tak na mě tahle zatím poloprázdná mísnost působila... Všimly jsme si také, že dveře, vedoucí do autogramiádové místnosti, jsou s touto místností propojené a stále ještě zaplněné a tudíž otevřené. A také, že razítko, které jsme při vstupu dostaly by šlo lehce smýt a tím se na autogramkiádu propašovat znovu. V tu chvíli nám však připadalo zbytečné tam jít podruhé, v tu chvíli jsme si stále ještě naivně myslely, že fotka a případný pokec s klukama nebude žádný problém. Jak jsme se mýlily!

Hlavní místnost se postupně zaplnila k prasknutí a většina přítomných se bavila trsáním na písničky od Britney či Kate Perry a popíjením Red Bullu, který se zde podával zdarma (když jsme si při odchodu však nedopitou plechovku vzaly sebou, byl z toho šílený problém...). Kromě Portugalek jsme potkaly skupinku sympatických Polek a postupně i nějaké Češky, mezi nimi myslím i děvčata z fanklubu, které se dovnitř nějakým záhadným způsobem dostaly bez vstupenky. Samozřejmě to nemá být nic proti nim, spíše opět proti organizátorům, kteří z FP udělali akci století a pak tam zřejmě pustili každého, kdo měl nos a pusu. Přijde mi to nespravedlivé třeba vůči Slovenkám, které nevyhrály a toto vědět, třeba by se tam také dostaly jen tak.

Já s Hankou jsme původně zakotvily před DJským pultem, což bylo místo poměrně dobré, protože odtamtud bylo dobře vidět na část klubu, kde měli pobývat TH a jejich tým. Nikdo však nevěděl, co se bude dít dále, kluci jen měli po autogramiádě naplánováno, že se objeví v osm (reálně samozřejmě po osmé), ale nevědělo se kde. Dorazila informace, že místnost, jež původně sloužila jako autogramiádová se nyní přestavuje a vzniká tam podium, takže se několik lidí, včetně nás, zvedlo a šlo co nejblíže vstupu do této místnosti, kde se měl odehrávat onen koncert. Tam se tento chumel mačkal asi půl hodinky, přičemž celá snaha se nakonec ukázala jako totálně bezpředmětná. Tokio Hotel sice přišli ze dveří, u nichž jsme tak netrpělivě čekali na kýžený koncert, ale ihned zamířili za bar, kde bez hrozby ušlapání fanynkami prošli až na "své" místo u DJského pultu, přesněji měli k dispozici cca čtvrtinu místnosti, výrazně vyvýšenou nad okolní prostory. Celá masa lidí se paralelně s TH samozřejmě přesouvala přesně tam, takže šance vydobýt si původní místo byla teoreticky nulová. Říkám teoreticky, protože na chvíli se podařilo dostat se nahoru a udělat pár snímků či videí, bohužel však nebylo možné udržet se tam delší dobu, tedy pokud se chtěl člověk alespoň občas normálně nadechnout.

Bodyguardi vytahovali dívky nahoru jak na běžícím páse, některé omdlévaly možná ve snaze dostat se blíže ke kapele, což se stejně minulo účinkem, věřím však tomu, že většině z nich na to omdlení skutečně bylo. Po nějaké půl hodině jsme snahu zachytit kluky, kteří si, kromě průvodního proslovu Billa a následného hříšného tance Gustava, fans stejně absolutně nevšímali, vzdaly i my a šly si dát ten Red Bull a trsat na Britney Spears. Poté jsme našly docela dobré místečko, úplně na druhé straně, kde byl poměrně dobrý výhled. Vše se ale bohužel odehrávalo za jakousi plentou a na videu jsou díky tomu vidět jen obrysy, já jsem však zachytila poměrně zajímavé okamžiky Billa s Tomem, které by mohly potěšit zejména příznivce twincestu xD. Kluci si samozřejmě pouze povídali, na videu to však vypadá zcela jinak xD. Gustav přibližně po hodince odešel, Geogra jsem pak již také neviděla, ale nevím, zda tam byl či ne. Byla vidět jen dvojčata, která se povětšinou bavila spolu nebo pak s Natálií a Dunjou, které se také poměrně dost bavily spolu. Každopádně k tématu Bill + Natálie mohu říct asi tolik, že na fotkách to může vypadat docela divně, ale z toho, jak se k sobě chovali tam, bych skutečně řekla, že jsou to "jen" (ono to je někdy hodně) dobří přátelé, ale rozhodně ne milenci, jak si mnoho fans myslí. Ale třeba se pletu xD xD xD

Kluci "mezi" fanynkami (spíše jen ve stejné místnosti) pobyli cca hodinu a půl a pak se jali k rychlému odchodu, opět za barem a opět co nejrychleji. Poté údajně rychle odešli i z budovy a stejně rychle odjeli, za sebou s policejním autem, které mělo bránit fanynkám, jež si chtěly k tourbusu dojít pro společnou fotografii. Ale to jsem jen slyšela, třeba se to někomu povedlo a jestli ano, smekám, protože kluci skutečně vystřelili během několika minut. Co se na party dělo po jejich odchodu již nevím, protože jsme odešly i my. Na Britney jsme se napařili dost už na gymplu, energy drinky nám lezly i ušima a nebyl tedy žádný důvod dál zůstávat. Nasedly jsme do auta a za necelých sedm hodin již byly v Praze.

Celou cestu zpět jsem nespala, sice jsem byla unavená, ale měla jsem hlavu plnou nejrůznějších myšlenek, včetně informací o té zraněné dívce, takže usnout prostě nešlo. Doteď nevím, co si mám o celé slavné Fan Party myslet, ale ten vyloženě dobrý pocit, který ve mně měla zanechat, ve mně rozhodně nezanechala... Autogramiáda byla jak říkám super, kluci milí (jen Gustav se trošku chmuřil, ale pak to rozparádil nejvíc xD ), ale zbytek akce za moc nestál, nehledě na ten enormě krátký čas, který kluci s fanynkami strávili. Je ale také pravda, že by si asi ani nemohli dovolit jít jen tak mezi dav a rozdávat podpisy, fotografie a úsměvy, protože při tom zmatku a náladě, jaká tam panovala, by je fans ušlapali a když ne je, tak sebe určitě... Jak říkám, nevím, na čí straně byla chyba, jestli nějaká byla, ale pravdou je, že jsem od FP čekala daleko víc. Možná i jen zazpívání pár písniček nebo alespoň větší pozornost kluků pro fans jen z tama "zezhora"...

Na druhou stanu, tento výlet bych díky návštěvě Loitsche, bližšímu poznání Jinny a Hanky a autogramce rozhodně úplně nezatracovala. Jen chci (asi dost složitě xD ) vzkázat všem, kdo třeba chtěli jet a nevyhráli, aby si z toho nic nedělali, protože nepřišli o nic výjimečného. Neříkám o nic, podepisování určitě něco je, ale je to zároveň něco, co se děje prakticky po každém koncertě (s výjimkou pražského, já vím …. grrrr!). Snad to bylo k pochopení, většinou po sobě věci nečtu a už na to ani nemám sílu, takže za případné gramatické, stylistické a jiné chyby se omlouvám x).
.
.

.
Tohle se mi líbí, jak jsou všude pohézené redbuly a šáňo, jak by tam kluci fakt seděli. Tomu jsem nikdy moc neporozuměla, napodobovat někoho v pití, jako oblečení to beru, ale přece nebudu baštit hrachovou kaši jen proto, že jí jedí kluci že jo? :o).

.
Zatím docela nenarváno....

.
Koukám, že má Gééé zase dlouhý vlásky - tak lup lup k holiči....


.
Ále, tak hlavně, že se culil xoD
.
jup - jupatá hlavinka...
.
A ty seš která?...... Jo Nicky......

.
............ tak napíšeme věnování pro Nicky...

.
to se mi to povedlo i se srdíčkem :o)))


.
Bude se Ti to takhle líbit??????????
.
Jako asi to bylo určitě jinak, ale tak nějak si to nad těma fotkama představuju. Každopádně
vůbec nemám ánung, jak to všechno stihla, páč prý do něj hustila za tu chvíli hafo věcí (doufám, že taky zdravici odemě :o) ) a ještě zvládla tolik fotek..........hey...neměla jsi ho tam jen sama pro sebe????...
....jako nad touto poslední fotkou blednu závistí a zcela uznávám, že je to jedna z těch lepších, kterou jsem viděla.........
Takovej upřímnej kukuč, při tomhle pohledu by mi prodal i Hirošimskou bombu!
Nemám slov, tohle stvoření prostě nejde nemít rádo!!!! (schválně nechci užít výrazu nemilovat).
A to triko je fakt luxisní :o).



.
No a konečně moje milované kůťátko Tomulka ....ách....
Škoda, že je to jenom tahle z dálky.
Vůbec si nedokážu představit, že jsi tam takhle Nicky stála.
Taky jsem u kluků stála párkrát už takhle blízko, ale je to jako výstup na Everest, tomu člověk
prostě nemůže uvěřit................normálně mám z těch fotek šimrání v břiše (hihih) :o)
A představte si, že Chris si koupila stejnou mikču jako má Tomísko a to netušila, že jí T má, oni jsou snad mentálně spojení bo co? Tomu bychom se měly podívat na zoubek (hih).
.
Jo pardon, ještě jeden kousínek Tomína, jak si "žere" piercing :o) a za ním posmutnělá Mona Lisa :O)....oni jsou prostě k pomilování............jéééé a lednice redbulů,
Niky!, že ty jsi stála přímo u té lednice schválně, aby jsi měla tuhle kompozici? Ty, ty ty.....;oD
.
A tady nad tím už úplně nedýchám závistí............ (chich).

Vidět Loitsche - půdu po které kluci chodí, branku, kteru berou za kliku, okna ze kterých se dívávali v bezesných nocích ven, zahradu, kde čutali s merunou a asfaltku před domem, kde si prvně odřeli kolena, tak to jsem si vždycky přála!!!!!!!!!!!!!


Tenhle profláklý Tajmahal snad nemusím ani komentovat :o)....hlavně, že stojí.
Vždycky mě zajímalo, jak daleko je zastávka od jejich domu....
Nebo jak dlouhé a široké tam jsou ulice, jak je velká vůbec ta víska....
Prostě z fotek ať už jakýchkoliv mi to nikdy není jasné.....asi nezbyde, než se tam někdy vydat...ale to by chtělo, aby byli kluci doma a pozvali mě alespoň na kafe :o)))) ha ha říkejte mi snílek....




.
No ty kočičky ty mě dostali.... úplní B a T....prostě Black and white...
.
.

Vůbec nemám představu jak je velký ten dům, za plotem není skoro ani vidět, ale co vím, je snad patrový a docela dost velký. Nemají náhodou nový plot? Nemívali průhlednější? No asi se pletu.....
.
No vždyť to říkám, zahrada, kde si hrávají se Scoty.....chtěla bych to někdy vidět.
Scoty tam prý nebyla.....
Jen soused, který se moc neusmíval - upřímě se mu nedivím, když tam lidé jezdí jako do skanzenu :o).
.
Nicky mi psala: "jsme dobré, ani leták ze schránky jsme si neodnesly na památku" :o),
to by mě asi nenapadlo, protože ten kluci neměli v ruce, ale že bych jim tam jistojistě odpomohla od nějakého kamínku z cesty, po které klouci chodí to ano. Jsem hrozný sběrač, od moře jedu s těžším kufrem než tam, páč se pořád brodím ve vodě a hážu na břeh kamínky, páč jsem asi kamenofil, takže tady bych si asi taky musela vyhlídnout nějaké dva, jeden po kterém šel jisto jistě Tom a druhý po kterém šel jistojistě Bill.
Také máte nějakou úchylku?
Jako vím, že je to nesmysl a nehoráznost tam něco brát, ale co by napadlo Vás si vzít na památku? Mě třeba i list ze stromu, nebo prostě kus asfaltu, kdyby se drolil...páč plaňky z plotu by se mi do kabelky asi nevešly :o))))))))))))))))).
Každopádně je to utopie a každý si nemůže něco odnést.

Ale písněte mi jakou máte úchylku a co byste si vzali s sebou Vy?

A pořádně okomentujte fotečky a videjka please.....


A která, že videjka?

..no přece tahle od Nicky.........



.
Teda holka, já se z tebe zblázním, ona má možnost bavit se chvilku s Billim a místo co by z něj vymámila něco pro sebe, tak ho pozdravuje a ptá se na mě :oO (jsem v šoku, že jsi si na to v tu chvíli dokázala vzpomenout, páč stát tam já, tak nevím ani kdo jsem ani co je za rok :o)).
Ale to víš, že jsem ráda, jak si psala, že si vzpoměl ;oD . Děkujůůůůůůůů, udělala jsi mi radost, upa mi to vynahradilo, že jsem nejela.
.




Moc hezký videjka. Fakt obdivuju co všechno jsi za tu chvilinku zvládla!
Myslím, že se výlet vydařil. Jak to vidíš s odstupem pár dnů a dospáním spánkového deficitu?

Zatím se mějte všichni krásně, užijte si videjka, fotečky a článeček.

Zase brzy.
Páčko
Jinny



BILLOVO TETOVÁNÍ ODHALENO!!

1. prosince 2008 v 21:43 | Jinny |  PHOTOS
Zdárek lidičky,

na stránkách jednoho Hamburského tatoo saloon se objevila fotka jedné z jejich prací.

Jako jisté to není, ale podívejte se na postavu, na přesně Billiho manikýru, pihy, chlupaté ručičky,

prsten a otáčecí přívěsek na krku a pramínek vlasů, který spadá na zápěstí.

Jestli tohle není Bill, tak nevím, ale podle bradavek určitě je!!!! ( páč ty mám dokonale v oku :oD )
.
Žerty stranou, podle mě by to mohl být Bill, co myslíte?

Jinak mě totálně dostává jeho oholené podpaží a nádherně stojící bradavky - áááááááááá.

A všimli jste si malého zatočeného čehosi asi též tetovaného na paži? Co tohle je??? skoro to

vypadá jako otisk prvního písmene od Wir :oD.

Že by další kérka?

No co Vám mám povídat, večer před spaním i ráno po probuzení bych mu v zahřátých peřinách

slíbala každé písmenko jeho nového tetování,

už jenom za tu odvahu, jak ho to muselo bolet, chudáka - au au au :o/.

Když si jenom představím, jak říkal, že bolelo tetování v zátylku (protože je to proti kosti) no a

tady na žebrech - ani nemyslet.

Billi jsi fakt STATEČNEJ, tohle bych nedala i když po kérce koukám již hodně dlouho.

No a teď mám takový nápad....na jeden optimistický nápis dát to ve fr, nebo aj.

No tak třeba se jednou osmělím.

Každopádně za těch ušetřených 8.000, za které jsem nejela do Hamburgu si nechám udělat něco,

na co budu mít vzpomínku ještě dlouho, takovou malinkatou plastickou operaci....no prostě si

možná k Vánocům nadělím malinké decentní zvětšení rtů a hádejte čí papulka je mi za vzor?

S kým při hodně velké fantazii a řadě panáků máme podobnou papulu - no s Billim :o))))).

Asi je to šílené, ale říkala jsem si, že když už tam nejela a chtěla jsem marnotratně utratit tyhle

prašulky za to, abych mohla s ním a jeho bráškou dýchat stejný vzduch,
tak si nechám udělat něco, na co budu mít několik let vzpomínku a co, když se to povede mi kluky

připomene při každém pohledu do zrcadla. Doktory moc nemusím, kort bolestivé zákroky, které

nejsou nutné, ale když vidím co vydržel Billi jdu do toho....i když manžel je zásadně proti.

Koukám zase na tu fotku, jak to má kolem červené, šmarjááá to muselo bolet, mi naskakuje husí

kůže.

Jinak je tam napsáno:

Wir hören nei auf zu schreien.
Wir kehren zum Uisprung zurück.


Neco jako že slyšíme (nebo neslyšíme) křik, obracíme se k němu nazpět.

Sorry, to asi nedává smysl, v tomhle by Vám pomohla třeba Dada, jestli se tu mihne.
Raději se nebudu o překlady pokoušet když to není aj, nebo fj.
Tak jen abyste to nemuseli překládat se slovníkem v ruce, páč Vám vyjde něco podobně
neučesaného, ale jinak myšlenka je to dobrá!!!!









Nádhera, tak co? Musí být super jít s tímhle po pláži.... Líbí se mi styl psaní - jak má i nápis svoboda 89.

Líbí se Vám?

.
Páč lovuju všecky Billiho kérky tak tady je malá rekapitulace:

1) znak TH na krku z časů Monsoon

.
2) rozkošnická hvězdička na bříšku - ještě k tomu proklatě nízko ;oD že se div cípkem nedotýká -

však víte čeho

.
3) nápis na předloktí: Svoboda 89

Chci od Vás slyšet, teré se Vám líbí nejvíce a kam si myslíte, že si dá svoje další tetování pokud si

něco dá a zda to bude obrázek nebo nápis.

Mě se moc líbí ta hvězda - ale to bude tím místem kde je a pak oba nápisy....písmo je prostě skvělé!!



Tak páčko, jdu přemýšlet o kérkách.....
páčko

na tetování totál nažhavená Jinny

VVS2

1. prosince 2008 v 7:00
Zdárek Tokiáci,

a máme tu další akcičku, na kteroužto doufám dorazíte všici v hojném počtu a hlavně odlehlé konce republiky hlavně Moravěnka naše krásná nemůže reptat, že je všechno jako dycinky v Práglu, páč tohle je v Brně o), heh.

Takže se budu těšit, že se třeba potkáme, páč Hannu má připraveno hafo originálního a super programu, o který jsme bohužel byli ochuzeni na VNS 3 v důsledku, že byla nemocná, takže jí určo přijeďte podpořit, páč tuším, že to bude stát za to. Ještě nevím jestli pojedu, to záleží na tom, kdo další pojede, páč se mi nebude chtít samotné, ale na mě ostatně nezáleží :o).
Takže si to pěkně mezi sebou domluvte a hezky se bavte.

Zdroj: Hannu blogísek.... :o), tímto zdravím.

Tak páčko
Jinny